Tip: Vylepšete smoothie zelenou směsí Blendea Supergreens. Sleva 10 % s kódem SLEVA10

Zdravý životní styl: 15 zásad, doporučení v číslech a plán, jak začít

By | 23 dubna, 2018

Zdravý životní styl není dieta ani přísný režim. Je to soubor každodenních návyků, které mají největší vliv na to, jak se cítíte a jak dlouho zůstanete zdraví: jídlo, pohyb, spánek, pitný režim, psychická pohoda a to, čemu se vyhýbáte. V článku najdete 15 zásad zdravého životního stylu podle aktuálních doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) a dalších odborných institucí, konkrétní čísla, plán na první 4 týdny a kontrolní seznam k vytištění.

Aktualizováno: 23. října 2026 · Podle doporučení WHO, EFSA, SZÚ a IARC

Zdravý životní styl v kostce

  • ✓Jídlo: aspoň 400 g zeleniny a ovoce denně, víc vlákniny, méně soli (pod 5 g), cukru a zpracovaného masa.
  • ✓Pití: zhruba 2–2,5 l vody denně z nápojů i jídla, hlavně voda místo slazených nápojů.
  • ✓Pohyb: 150–300 minut středně náročného pohybu týdně a 2× týdně posilování.
  • ✓Spánek: 7–9 hodin, v pravidelném čase.
  • ✓Bez škodlivin: nekouřit, alkohol co nejméně, smažená jídla jen výjimečně.
  • ✓Hlava: odpočinek, vztahy a zvládání stresu jsou stejně důležité jako jídlo.

Zdravý životní styl – zdravé jídlo, pohyb, spánek a pitný režim

Co je zdravý životní styl

Krátká odpověď: Zdravý životní styl je způsob života, který dlouhodobě podporuje fyzické i duševní zdraví. Tvoří ho hlavně vyvážená strava, dostatek pohybu a spánku, pitný režim, zvládání stresu a vyhýbání se kouření a nadměrnému alkoholu.

Podle WHO je zdraví „stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, nikoli pouze nepřítomnost nemoci“. Proto zdravý životní styl nekončí u talíře. Velkou část nemocí, které dnes v Česku nejčastěji zkracují život, tedy nemocí srdce a cév, cukrovky 2. typu a některých nádorů, výrazně ovlivňují právě každodenní návyky: co jíme, kolik se hýbeme, jestli kouříme a kolik pijeme alkoholu.

Dobrá zpráva je, že nejde o všechno, nebo nic. Každá menší změna, kterou udržíte dlouhodobě, má větší cenu než přísný plán, který po třech týdnech vzdáte.

Doporučení v číslech

Přehled hlavních doporučení pro zdravé dospělé. Jde o orientační hodnoty, konkrétní potřeba se liší podle věku, hmotnosti, zdravotního stavu a aktivity:

Oblast Doporučení Zdroj
Voda cca 2,0 l (ženy) a 2,5 l (muži) denně z nápojů i jídla EFSA
Spánek 7–9 hodin denně NSF, AASM
Pohyb 150–300 min středně náročného nebo 75–150 min intenzivního pohybu týdně + 2× týdně posilování WHO
Zelenina a ovoce aspoň 400 g denně (5 porcí), zeleniny víc než ovoce (3 : 2) WHO, SZÚ
Vláknina aspoň 25 g denně EFSA
Sůl méně než 5 g denně (zhruba lžička) WHO
Volné cukry méně než 10 % energie (cca 50 g), ideálně pod 5 % (cca 25 g) WHO
Tuky nasycené pod 10 % energie, trans pod 1 % energie WHO
Zpracované maso co nejméně; každých 50 g denně zvyšuje riziko rakoviny tlustého střeva o 18 % IARC (WHO)
Alkohol bezpečná dávka neexistuje, čím méně, tím lépe WHO Evropa
Kouření nekouřit, a to ani e-cigarety a zahřívaný tabák WHO

15 zásad zdravého životního stylu

Nemusíte začít všemi najednou, vyberte si dvě nebo tři, které jsou pro vás nejsnazší. Kliknutím na zásadu přeskočíte na její popis:

# Zásada Cíl
1 Pijte dostatek vody voda jako hlavní nápoj
2 Spěte 7–9 hodin pravidelný čas usínání
3 Hýbejte se každý den 150–300 min týdně
4 Jezte víc zeleniny a ovoce aspoň 400 g denně
5 Dopřejte si dost vlákniny aspoň 25 g denně
6 Skládejte vyvážený talíř bílkoviny, přílohy, zelenina
7 Omezte průmyslově zpracované potraviny a sůl sůl pod 5 g denně
8 Méně červeného a zpracovaného masa víc ryb a luštěnin
9 Vybírejte zdravé tuky olivový a řepkový olej, ořechy
10 Jezte pravidelně a nepřejídejte se počet jídel podle sebe
11 Smažte jen výjimečně pečení, dušení, pára
12 Omezte sladkosti a slazené nápoje cukr pod 25–50 g denně
13 S alkoholem co nejméně dny bez alkoholu
14 Nekuřte ani e-cigarety
15 Pečujte o trávení kysané potraviny, pestrost

1. Pijte dostatek vody

Pitný režim – sklenice vody jako součást zdravého životního stylu

Voda se podílí na přenosu živin, regulaci tělesné teploty i vylučování. Ztrácíme ji močí, potem i dýcháním, takže ji musíme průběžně doplňovat. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) považuje za dostatečný příjem zhruba 2,0 litru vody denně u žen a 2,5 litru u mužů. Do tohoto množství se počítá i voda z jídla (polévky, ovoce, zelenina), která tvoří přibližně pětinu. Z nápojů tedy stačí zhruba 1,5–2 litry.

Víc potřebujete při sportu, v horku, při horečce nebo v těhotenství a při kojení. Nejjednodušším ukazatelem je barva moči: světle žlutá znamená, že pijete dost.

Prakticky:

  • Mějte u sebe láhev s vodou, třeba láhev na smoothie, kterou využijete na obojí.
  • Ke každému jídlu si dejte sklenici vody.
  • Neslazený čaj a minerálky jsou v pořádku, slazené nápoje a džusy hlavním zdrojem tekutin být nemají.

2. Spěte 7–9 hodin

Dostatek spánku – 7 až 9 hodin denně

Během spánku se tělo regeneruje, mozek třídí informace a hormony se dostávají do rovnováhy. Dospělým se doporučuje 7–9 hodin spánku denně. Dlouhodobý nedostatek spánku souvisí s vyšším rizikem obezity, cukrovky 2. typu, vysokého tlaku a horší nálady, zhoršuje soustředění a zvyšuje chuť na sladké.

Stejně důležitá jako délka je pravidelnost. Když chodíte spát a vstáváte přibližně ve stejnou dobu i o víkendu, vnitřní hodiny se nastaví a usínání jde snáz.

Prakticky:

  • Hodinu před spaním odložte telefon a počítač, nebo aspoň zapněte noční režim obrazovky.
  • Kávu, energetické nápoje a černý či zelený čaj pijte nejpozději do odpoledne.
  • V ložnici mějte tmu, ticho a nižší teplotu (kolem 18 °C).
  • Těžké jídlo a alkohol si nedávejte těsně před spaním, zhoršují kvalitu spánku.

3. Hýbejte se každý den

Pravidelný pohyb – chůze, běh, kolo nebo plavání

Pravidelný pohyb snižuje riziko nemocí srdce a cév, cukrovky 2. typu, některých nádorů i deprese, pomáhá udržet hmotnost a zlepšuje spánek a náladu. WHO doporučuje dospělým 150–300 minut středně náročného pohybu týdně (rychlá chůze, jízda na kole, plavání) nebo 75–150 minut intenzivního pohybu (běh, rychlé kolo, kolektivní sporty). K tomu aspoň 2× týdně posilování hlavních svalových skupin.

Platí, že každý pohyb se počítá a že je lepší málo než nic. Stejně důležité je méně sedět. Pokud sedíte celý den v práci, vstaňte aspoň jednou za hodinu a projděte se.

Prakticky:

  • Začněte svižnou chůzí 30 minut 5 dní v týdnu. To je 150 minut týdně.
  • Místo výtahu choďte po schodech, kratší cesty ujděte pěšky nebo ujeďte na kole.
  • Najděte si aktivitu, která vás baví: jóga, tanec, plavání, posilovna, kolektivní sport. Střídání zabrání nudě a procvičí celé tělo.
  • Posilovat můžete i doma s vlastní vahou: dřepy, kliky, výpady, prkno.

4. Jezte víc zeleniny a ovoce

Čerstvá zelenina a ovoce v jídelníčku

Zelenina a ovoce jsou zdrojem vitamínů, minerálů, vlákniny a rostlinných látek, které žádný doplněk stravy plně nenahradí. WHO doporučuje aspoň 400 g zeleniny a ovoce denně, tedy asi 5 porcí, a čím víc, tím lépe. Státní zdravotní ústav (SZÚ) radí jíst zeleniny víc než ovoce, v poměru zhruba 3 : 2. Porce odpovídá zhruba jedné hrsti: jablko, hrst jahod, mrkev nebo miska salátu.

Střídejte druhy a barvy, každý druh zeleniny a ovoce obsahuje něco jiného. Zdravé tuky přidá třeba avokádo. Mražená zelenina a ovoce jsou stejně dobrá volba jako čerstvé a v zimě často lepší.

Prakticky:

  • Ke každému jídlu přidejte porci zeleniny: rajče ke snídani, salát k obědu, zeleninu k večeři.
  • Na svačinu mějte připravené ovoce nebo nakrájenou zeleninu.
  • Zeleninu „schovejte“ do jídla: do omáček, polévek, pomazánek nebo do zeleného smoothie.

5. Dopřejte si dost vlákniny

Potraviny bohaté na vlákninu – luštěniny, celozrnné pečivo, ovoce a zelenina

Vláknina je část rostlinné potravy, kterou tělo nestráví. Přesto je velmi důležitá: zasytí, zpomaluje vstřebávání cukrů, pomáhá pravidelnému vyprazdňování a je potravou pro prospěšné střevní bakterie. EFSA doporučuje dospělým aspoň 25 g vlákniny denně, většina lidí ale sní výrazně méně.

Zdrojem jsou celozrnné obiloviny (ovesné vločky, celozrnné pečivo, hnědá rýže), luštěniny, zelenina, ovoce, ořechy a semínka, například lněná nebo chia semínka. Množství vlákniny zvyšujte postupně a k tomu pijte dost vody. Při prudkém zvýšení se mohou objevit nadýmání a zažívací potíže.

Prakticky:

  • Bílé pečivo vyměňte za celozrnné, ke snídani si dejte ovesnou kaši.
  • Luštěniny zařaďte aspoň 2× týdně: čočku, cizrnu, fazole nebo hrách.
  • Do jogurtu nebo smoothie přidejte lžíci semínek.

6. Skládejte vyvážený talíř

Vyvážený talíř – bílkoviny, sacharidy, tuky a zelenina

Tělo potřebuje všechny tři hlavní živiny (makroživiny): sacharidy jako zdroj energie, bílkoviny na stavbu a obnovu tkání a tuky pro tvorbu hormonů, buněčných membrán a vstřebávání vitamínů A, D, E a K. Žádnou z nich není potřeba vyřazovat, rozhoduje kvalita a množství. Kolik energie denně potřebujete, si spočítáte v kalkulačce bazálního metabolismu.

Jednoduchým návodem je model zdravého talíře: polovinu talíře tvoří zelenina (a ovoce), čtvrtinu celozrnná příloha (celozrnné těstoviny, rýže, brambory, pohanka) a čtvrtinu bílkoviny (ryby, drůbež, vejce, luštěniny, tofu, mléčné výrobky). K tomu trochu kvalitního tuku, třeba olivového oleje. Zdravý dospělý potřebuje podle EFSA zhruba 0,8 g bílkovin na kilogram hmotnosti denně, sportovci a senioři o něco víc.

Pozor na extrémní diety: jídelníčky, které úplně vyřazují celé skupiny potravin, se dlouhodobě obtížně dodržují a hrozí u nich nedostatek některých živin. Pokud chcete zhubnout nebo máte zdravotní potíže, poraďte se s lékařem nebo nutričním terapeutem.

7. Omezte průmyslově zpracované potraviny a sůl

Průmyslově zpracované potraviny a polotovary

Polotovary, uzeniny, sladké pečivo, chipsy nebo instantní jídla obvykle obsahují hodně soli, cukru a méně kvalitních tuků, a naopak málo vlákniny a vitamínů. Snadno se jich sní hodně a přitom nezasytí na dlouho. Studie spojují vysoký podíl takzvaných ultrazpracovaných potravin v jídelníčku s vyšším rizikem obezity, cukrovky 2. typu a nemocí srdce.

Velkým problémem je sůl. Příliš soli zvyšuje krevní tlak, a tím riziko infarktu a mrtvice. WHO doporučuje méně než 5 g soli denně, tedy zhruba jednu čajovou lžičku. Většinu soli přitom nesníme ze slánky, ale v pečivu, uzeninách, sýrech, polévkách z pytlíku a hotových jídlech.

Prakticky:

  • Vařte víc doma z čerstvých surovin, dochucujte bylinkami a kořením místo soli, například černuchou, která chutná podobně jako cibule.
  • Na obalu sledujte sůl na 100 g: nad 1,5 g je hodně, pod 0,3 g málo.
  • Uzeniny, slané pečivo a chipsy berte jako výjimku, ne jako každodenní jídlo.

8. Méně červeného a zpracovaného masa

Bílé maso a ryby místo červeného masa

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), která patří pod WHO, zařadila v roce 2015 zpracované maso (šunka, salámy, párky, slanina) mezi prokázané karcinogeny a červené maso (vepřové, hovězí, jehněčí) mezi pravděpodobné karcinogeny. Každých 50 g zpracovaného masa denně zvyšuje riziko rakoviny tlustého střeva zhruba o 18 %.

Maso není potřeba vyřazovat úplně, ale vyplatí se jíst ho méně a vybírat lépe. Častěji sáhněte po drůbeži, rybách, vejcích a luštěninách. Ryby, hlavně tučné mořské jako losos, makrela nebo sardinky, jsou zdrojem omega-3 mastných kyselin a vitamínu D a doporučuje se je jíst aspoň 1–2× týdně.

Prakticky:

  • Zaveďte si 2–3 dny v týdnu bez masa a nahraďte ho luštěninami, vejci nebo tofu.
  • Uzeniny ke snídani vyměňte za vejce, tvaroh, sýr nebo luštěninovou pomazánku. Inspiraci najdete v článku zdravá snídaně.
  • Maso připravujte šetrně, připálené maso a grilování přímo nad plamenem omezte.

9. Vybírejte zdravé tuky

Zdravé tuky – olivový olej, ořechy, avokádo a ryby

Tuky nejsou nepřítelem, záleží na tom, jaké to jsou. WHO doporučuje, aby tuky tvořily méně než 30 % denní energie, z toho nasycené tuky méně než 10 % a trans tuky méně než 1 %.

Typ tuku Kde ho najdete Doporučení
Trans mastné kyseliny průmyslově ztužené tuky, některé sušenky, oplatky, smažená jídla z fastfoodů co nejméně
Nasycené mastné kyseliny tučné maso, uzeniny, máslo, sádlo, smetana, tučné sýry, kokosový a palmový tuk s mírou, pod 10 % energie
Nenasycené mastné kyseliny olivový a řepkový olej, ořechy, semínka, avokádo, tučné ryby dávat přednost

Od dubna 2021 platí v EU limit pro průmyslové trans tuky (nejvýš 2 g na 100 g tuku), takže jich je v potravinách výrazně méně než dřív. Na vaření a do salátů používejte hlavně olivový a řepkový olej, řepkový navíc obsahuje rostlinné omega-3. Hrst ořechů denně je zdravá svačina.

10. Jezte pravidelně a nepřejídejte se

Pravidelné jídlo v menších porcích

Dřív se tvrdilo, že je potřeba jíst 5–6× denně a že snídaně je nejdůležitější jídlo dne. Studie ale ukazují, že počet jídel není tak důležitý jako to, co a kolik celkem sníte. Někomu vyhovují tři větší jídla, jinému pět menších. Pokud nemáte ráno hlad, snídani nemusíte jíst hned po probuzení. Pokud vám ale bez ní dopoledne chybí energie nebo se pak přejídáte, je dobré ji mít.

Důležité jsou přiměřené porce a pravidelnost, aby vás během dne nepřepadal velký hlad. Jezte pomalu a v klidu. Pocit sytosti se dostavuje zhruba po 20 minutách. Kdo jí rychle, sní snadno víc, než potřebuje.

Prakticky:

  • Jezte zhruba ve stejnou dobu a nevynechávejte jídla, abyste pak večer nedojídali celý den.
  • Jezte u stolu, ne u televize nebo u telefonu.
  • Použijte menší talíř a přídavek si dejte až po chvíli, pokud máte pořád hlad.

11. Smažte jen výjimečně

Smažená jídla a šetrnější způsoby přípravy

Smažená jídla obsahují hodně tuku a energie. Při smažení, pečení a opékání potravin bohatých na škrob za vysoké teploty navíc vzniká akrylamid. EFSA v roce 2015 potvrdil, že akrylamid v potravinách potenciálně zvyšuje riziko rakoviny. Nejvíc ho bývá v hranolkách, chipsech, tmavě opečeném toastu, sušenkách a kávě.

Prakticky:

  • Vařte, duste, pečte v troubě nebo připravujte v páře. Dobrou alternativou ke smažení je horkovzdušná fritéza.
  • Hranolky a pečivo opékejte dozlatova, ne dohněda.
  • Smažený řízek nebo hranolky si dejte, ale jako výjimku, ne každý týden.

12. Omezte sladkosti a slazené nápoje

Sladkosti a slazené limonády

Sladkosti, sušenky, sladké pečivo a slazené nápoje obsahují hodně takzvaných volných cukrů a energie, ale málo živin. WHO doporučuje, aby volné cukry tvořily méně než 10 % denní energie, ideálně pod 5 %. To je zhruba 50 g, ideálně 25 g cukru denně. Jen půllitrová láhev slazené limonády přitom obsahuje kolem 50 g cukru.

Do volných cukrů se počítá i cukr v ovocných džusech, šťávách a medu. Čerstvá šťáva z odšťavňovače nebo ovocné smoothie jsou sice lepší volba než limonáda, ale ne náhrada vody. Stačí jedna sklenice denně, ideálně s převahou zeleniny.

Prakticky:

  • Slazené nápoje vyměňte za vodu, minerálku, vodu s citronem nebo neslazený čaj, třeba zázvorový nebo ibiškový, který je bez kofeinu a dobře chutná i ledový.
  • Sladkosti si nekupujte do zásoby. Co není doma, to nesníte.
  • Na chuť na sladké pomůže ovoce, hrst ořechů nebo kousek hořké čokolády.

13. S alkoholem co nejméně

Alkohol a zdravý životní styl

Alkohol je v Česku běžnou součástí oslav i posezení s přáteli. Podle prohlášení evropské kanceláře WHO z roku 2023 ale neexistuje bezpečná dávka alkoholu. Riziko nemocí jater, srdce a nejméně sedmi druhů rakoviny roste už od malých dávek a s každou skleničkou navíc. Alkohol také zhoršuje spánek, obsahuje hodně energie a v mozku ovlivňuje náladu i rozhodování.

Pro zdraví je proto nejlepší pít co nejméně. Pokud pijete, nepijte každý den, pijte pomalu a střídejte alkohol s vodou. Pokud máte pocit, že alkohol nemáte pod kontrolou, poraďte se s lékařem nebo zavolejte na bezplatnou Národní linku pro odvykání 800 350 000.

Prakticky:

  • Zaveďte si v týdnu aspoň několik dní bez alkoholu.
  • Vyzkoušejte nealkoholické pivo nebo míchané nápoje bez alkoholu.
  • Alkohol nepoužívejte jako způsob, jak se uvolnit po náročném dni.

14. Nekuřte

Nekuřte – kouření a zdraví

Kouření je jedna z nejčastějších příčin předčasných úmrtí, kterým se dá předejít. Poškozuje srdce, cévy i plíce a způsobuje mimo jiné rakovinu plic, hrtanu, jícnu, močového měchýře a ledvin. Škodí i pasivní kouření. Zdravou alternativou nejsou ani e-cigarety a zahřívaný tabák, které obsahují návykový nikotin a další škodlivé látky.

Přestat se vyplatí v jakémkoli věku. Riziko infarktu začíná klesat už během prvního roku bez cigaret. Bez pomoci to zvládne jen malá část kuřáků, s odbornou podporou a náhradní nikotinovou terapií je šance výrazně vyšší. Poradí praktický lékař nebo bezplatná Národní linka pro odvykání 800 350 000.

15. Pečujte o trávení

Zdravé trávení – kysané mléčné výrobky, vláknina a pestrá strava

Ve střevech žijí biliony bakterií, takzvaný střevní mikrobiom. Podílí se na trávení, tvorbě některých vitamínů i na fungování imunity. Prospěšným bakteriím nejvíc pomáhá pestrá rostlinná strava s dostatkem vlákniny (zásada č. 5) a pravidelný pohyb, naopak jim škodí strava chudá na vlákninu a bohatá na cukr.

Živé bakterie dodávají kysané a fermentované potraviny: bílý jogurt se živými kulturami, kefír, acidofilní mléko, zakysaná smetana, kysané zelí nebo kimchi. Vybírejte neslazené varianty, ochucené jogurty často obsahují hodně cukru.

Prakticky:

  • Snažte se jíst každý týden co nejvíc různých rostlinných potravin: zeleninu, ovoce, luštěniny, obiloviny, ořechy, semínka i bylinky.
  • Dejte si denně jednu porci kysaného mléčného výrobku nebo kysaného zelí.
  • Pokud máte dlouhodobé zažívací potíže, nezkoušejte je řešit sami a zajděte k lékaři.

Psychika, odpočinek a prevence

Zdravý životní styl není jen o těle. Dlouhodobý stres zhoršuje spánek, zvyšuje krevní tlak a chuť na nezdravé jídlo nebo alkohol. Stejně jako se staráte o jídelníček, je proto potřeba starat se i o hlavu.

  • Odpočinek: naplánujte si během týdne čas jen pro sebe, bez práce a telefonu.
  • Vztahy: čas s blízkými lidmi a přáteli patří k nejsilnějším ochranným faktorům zdraví.
  • Pobyt venku: procházka v přírodě spojí pohyb, čerstvý vzduch i odpočinek.
  • Hranice: naučte se říkat ne činnostem a závazkům, které vás dlouhodobě vyčerpávají.
  • Pomoc: pokud se dlouhodobě cítíte vyčerpaní, úzkostní nebo smutní, obraťte se na praktického lékaře nebo psychologa. Není to selhání, ale péče o zdraví.

Ke zdravému životnímu stylu patří i prevence. Dospělí mají nárok na preventivní prohlídku u praktického lékaře jednou za 2 roky, kterou hradí zdravotní pojišťovna. Nezapomínejte ani na zubaře, gynekologa a screeningová vyšetření podle věku.

Jak začít: plán na 4 týdny

Nejčastější chybou je chtít změnit všechno najednou. Mnohem lépe funguje zavádět jednu nebo dvě změny týdně a přidávat další, až se z předchozích stanou návyky:

Týden Co změnit Jak poznáte, že to funguje
1. týden voda místo slazených nápojů, spánek ve stejnou dobu pijete 1,5–2 l vody denně, usínáte snáz
2. týden zelenina ke každému jídlu, 30 minut chůze denně 5 porcí zeleniny a ovoce, 150 minut pohybu týdně
3. týden celozrnné pečivo a luštěniny, méně uzenin a sladkostí víc vlákniny, menší chuť na sladké
4. týden 2× týdně posilování, dny bez alkoholu, čas na odpočinek víc energie, lepší nálada
Pravidlo 80/20: stačí, když se zdravě rozhodujete většinu času. Pizza s přáteli nebo vynechaný trénink nic nezkazí. Kdo si dává příliš přísná pravidla a pak se trápí, že je neplní, to obvykle po čase vzdá. Psychická pohoda je stejně důležitá jako jídelníček.

Kontrolní seznam k vytištění

Tabulku si vytiskněte nebo uložte do telefonu a každý den si odškrtněte, co se vám povedlo. Hodí se i jako pracovní list do školy:

Návyk Po Út St Čt Pá So Ne
Vypil/a jsem 1,5–2 l vody
Spal/a jsem 7–9 hodin
Hýbal/a jsem se aspoň 30 minut
Snědl/a jsem 5 porcí zeleniny a ovoce
Jedl/a jsem celozrnné pečivo nebo luštěniny
Vynechal/a jsem slazené nápoje
Den bez alkoholu a cigaret
Měl/a jsem čas na odpočinek

Zdravý životní styl v bodech

Stručné shrnutí, které se hodí do referátu, prezentace nebo jako připomínka na lednici:

  1. Zdravý životní styl = vyvážená strava, pohyb, spánek, pitný režim, psychická pohoda a život bez kouření a nadměrného alkoholu.
  2. Pijte zhruba 1,5–2 l tekutin denně, hlavně vodu.
  3. Spěte 7–9 hodin v pravidelném čase.
  4. Hýbejte se 150–300 minut týdně a 2× týdně posilujte.
  5. Jezte aspoň 400 g zeleniny a ovoce denně, zeleniny víc než ovoce.
  6. Dejte přednost celozrnným potravinám a luštěninám, snáz tak sníte aspoň 25 g vlákniny denně.
  7. Omezte sůl (pod 5 g denně), cukr, uzeniny, polotovary a smažená jídla.
  8. Jezte ryby aspoň 1–2× týdně a vybírejte rostlinné oleje a ořechy.
  9. Nekuřte a alkohol pijte co nejméně, bezpečná dávka neexistuje.
  10. Starejte se o psychiku a choďte na preventivní prohlídky.

Smoothie jako pomocník zdravého životního stylu

Smoothie není zázračný nápoj, ale je to jednoduchý způsob, jak sníst víc zeleniny, ovoce a vlákniny, hlavně pokud ráno spěcháte. Na rozdíl od šťávy v něm zůstává celé ovoce i zelenina včetně vlákniny. Nejlepší jsou smoothie s převahou zeleniny a s přidanou bílkovinou (jogurt, kefír, tvaroh) nebo semínky, které déle zasytí. Návod najdete v článku jak připravit smoothie.

Časté otázky o zdravém životním stylu

Co je zdravý životní styl?

Zdravý životní styl je způsob života, který dlouhodobě podporuje fyzické i duševní zdraví. Patří k němu hlavně vyvážená strava s dostatkem zeleniny a ovoce, pravidelný pohyb, 7–9 hodin spánku, dostatek vody, zvládání stresu a vyhýbání se kouření a nadměrnému alkoholu.

Jaké jsou zásady zdravého životního stylu?

Mezi hlavní zásady patří pít dost vody, spát 7–9 hodin, hýbat se 150–300 minut týdně, jíst aspoň 400 g zeleniny a ovoce denně a dost vlákniny, omezit sůl, cukr, zpracované maso a smažená jídla, vybírat zdravé tuky, nekouřit, pít co nejméně alkoholu a pečovat o psychiku.

Kolik vody denně pít?

Podle EFSA potřebují ženy zhruba 2,0 litru a muži 2,5 litru vody denně. Asi pětinu z toho dodá jídlo, z nápojů tedy stačí přibližně 1,5–2 litry. Víc je potřeba při sportu, v horku nebo při nemoci. Dobrým ukazatelem je světle žlutá barva moči.

Kolik hodin denně spát?

Dospělým se doporučuje 7–9 hodin spánku denně. Stejně důležité je chodit spát a vstávat přibližně ve stejnou dobu, a to i o víkendu.

Kolik pohybu potřebuji?

WHO doporučuje dospělým 150–300 minut středně náročného pohybu týdně, například rychlé chůze, nebo 75–150 minut intenzivního pohybu, jako je běh. K tomu aspoň dvakrát týdně posilování. Každý pohyb se počítá, i chůze po schodech.

Je ovoce večer nezdravé?

Ne. Pro zdraví a hmotnost je důležité, kolik ovoce a celkem jídla za den sníte, ne v kolik hodin. Ovoce je zdravá volba i večer, jen je dobré jíst ho v rozumném množství a dávat přednost zelenině, které by mělo být víc.

Je snídaně nejdůležitější jídlo dne?

Studie to jednoznačně nepotvrzují. Důležitější než počet jídel je, co a kolik celkem sníte. Pokud ráno nemáte hlad, nemusíte snídat hned po probuzení. Pokud vám ale bez snídaně chybí energie nebo se pak přejídáte, je dobré ji mít.

Jak začít se zdravým životním stylem?

Začněte jednou nebo dvěma malými změnami, například vodou místo slazených nápojů a půlhodinovou procházkou denně. Až se z nich stanou návyky, přidejte další: zeleninu ke každému jídlu, celozrnné pečivo, posilování a dny bez alkoholu. Postupné změny vydrží déle než velký skok.

Je smoothie zdravé?

Smoothie může být součástí zdravého jídelníčku, protože na rozdíl od šťávy obsahuje celé ovoce a zeleninu včetně vlákniny. Nejlepší jsou smoothie s převahou zeleniny a s bílkovinou, například jogurtem nebo kefírem. Cukr z rozmixovaného ovoce se ale počítá mezi volné cukry, proto stačí jedna sklenice denně.

Upozornění: Článek má informativní charakter a nenahrazuje radu lékaře. Doporučení platí pro zdravé dospělé. Pokud máte chronické onemocnění, užíváte léky, jste těhotná nebo kojíte, poraďte se o změnách stravy a pohybu s lékařem nebo nutričním terapeutem.

Zdroje