V tomto článku vám představím publikaci nesoucí název Bible zelených smoothie. Nejprve si řekneme několik málo faktů o knize jako takové a poté rozeberu její klady a zápory.
Tato kniha vyšla v anglickém originálu „The Green Smoothie Bible„ ve Spojených státech amerických v roce 2012. Do češtiny pak byla přeložena a následně vydána nakladatelstvím ANAG roku 2015. Její autorkou je Kristine Miles. Na první pohled se tváří jako kuchařka, což však není tak docela pravda, a to přesto, že v ní nalezneme přes 300 receptů. Má totiž dvě části. Ta první je jakýmsi teoretickým úvodem do problematiky zdravého stravování obecně propojeným právě z konzumací zelené listové zeleniny a bylinek ve formě mixovaných nápojů. V té druhé, se pak autorka věnuje již samotným nápojům, ale ani zde nejde o surový výčet jednoho receptu za druhým. Celá druhá část je rozdělena na celkem 26 kapitol, které jsou určitým způsobem tematicky zaměřeny, a to kupříkladu na konkrétní zdravotní obtíž. Jedná se třeba o zažívání, kosti a klouby, kardiovaskulární systém nebo hormony. V rámci každé z těchto kapitol předchází receptům vždy krátký úvod do dané problematiky a tak je i druhá část knihy poměrně dobře teoreticky rozepsána. To je samozřejmě dobře, neboť to čtenářům umožňuje pochopit jednotlivé věci v souvislostech a vyvarovat se tak slepé konzumaci zdravých nápojů bez znalosti konkrétních účinků jednotlivých surovin v nich použitých.
Co se mi líbí
- Kniha je pojata holisticky a koncepčně. Má bohatou teoretickou základnu, v níž je čtenáři objasněno, co a jak funguje, respektive co by měl dělat a čemu by se měl naopak vyhnout (v tomto ohledu si cením především kapitoly „Proč je rozmanitost tak důležitá“). Stručně a výstižně je zde rozebrána i problematiky příjmu sacharidů, tuků a bílkovin.
- Druhá receptová část je tematicky rozkouskována. Najdete zde kapitoly zaměřené na jednotlivá roční období, na konkrétní zdravotní problémy, ale také ty určené pro batolata a děti, či maminky v očekávání. To je velice cenné, neboť to člověku umožňuje instantně reagovat na aktuální situaci v jeho životě. Když se u vás kupříkladu objeví problémy s trávením, vyhledáte si odpovídající kapitolu a uděláte si některé ze smoothies v ní uvedených. Nemusíte tak na internetu a v knihách složitě vyhledávat, jaké potraviny je při těchto obtížích dobré konzumovat a naopak.
- Celková variabilita používaných surovin je neskutečně široká, což svědčí o výborné propracovanosti knihy. Není to jen o dvaceti, nebo třiceti ingrediencích, které se v různých variacích zkombinují, ale o možná více než stovce druhů potravin. Přesné číslo však neznám, neboť Bible zelených smoothie neobsahuje rejstřík ingrediencí. Tento bod však bude na následujících řádcích i předmětem mých výtek, byť to není tolik chyba knihy samotné, jako spíše jejího přenesení do našich končin.
Co se mi nelíbí
- Kromě několika málo drobností, které ani nestojí za zmínku, mám v zásadě jen jednu výtku a ta podle mě není zas tak úplně zanedbatelná. Jde o to, že kniha byla původně napsána pro čtenáře v USA a následně jen přeložena do češtiny, což vzhledem k ostatním okolnostem není úplně ideální. Trh se zdravými potravinami je ve Spojených státech daleko větší a rozmanitější, než u nás, a to opravdu výrazně. V našem případě to znamená, že řada receptů (odhaduju tak desetina ze všech) obsahuje suroviny, které u nás neseženete buď vůbec, nebo s velkými obtížemi. Autoři českého překladu se s tímto problémem snažili částečně vypořádat pomocí krátké poznámky na straně 6, ale ta se týká jen doplňků stravy a prakticky nic moc neřeší. Jinými slovy, některá smoothies si běžně nepřipravíte, a to přinejmenším v jejich originální podobě.
Poznámka: Pokud by vás zajímalo, které jsou to ty podle mě u nás těžce dostupné, nebo nedostupné potraviny, pak jich alespoň několik zmíním. Jedná se o potočnici, rajčenku (tamarilo), hořký meloun (momordika), durian nebo čerstvý kořen lopuchu.
Závěrem
Po obsahové stránce je Bible zelených smoothie velmi kvalitně a odborně zpracovanou publikací, která má své místo v polici každého, kdo to s konzumací smoothie a zdravým životním stylem bere alespoň trochu vážně. Prakticky jedinou její slabinou z pohledu našince, jak jsem již ostatně zmínil, je částečné nerespektování něčeho, co bych označil termínem „přijatelná místní dostupnost suroviny“.
